Systém DSpace je institucionální repozitář. Pokud ve vaší instituci uživatelé produkují dokumenty (texty, audio, video, obrázky) a mají zájem o jednotné úložiště, kam mohou své práce dávat, sdílet je s ostatními (a celým světem) a vyhledávat v nich, pak je DSpace vynikajícím nástrojem.

DSpace je v podstatě digitální knihovna, která plní funkci získávání, zpracování, ukládání a zpřístupňování informací stejně jako klasická knihovna, oproti klasické knihovně však umožňuje naplňovat tuto funkci efektivněji, rychleji a širšímu okruhu uživatelů.

Pomocí schvalovacího workflow systém řídí kvalitu vkládaných dokumentů (delegovaní správci schvalující dokumenty vkládané uživateli).

Samozřejmostí je fulltextové hledání ve vkládaných dokumentech (MS DOC, Adobe PDF, HTML). Co se úpravy vzhledu týká, je v současnosti k dispozici poměrně nový šablonovací systém Manakin, pomocí nějž je možné DSpace snadno upravit do libovolného designu (tak aby například ladil s www stránkami vaší instituce).

Základní otázka – Co to tedy vlastně všechno umí? – je poměrně častá.

Jednou z předností systému DSpace je jeho univerzálnost, byl navržen tak, aby zajistil nezbytné funkce digitální knihovny, zároveň to však znamená, že nemůže splňovat všechny specifické požadavky dané instituce.

Vysoká míra univerzálnosti je doprovázena poměrně širokou škálou možností, jak systém konfigurovat a modifikovat dle vlastních požadavků.  V tom spočívá úspěšnost systému, což potvrzuje také velmi vysoký počet instalací po celém světě.

DSpace umí mnoho, ale neumí zdaleka vše – tj. není to samospásné řešení. Dobrými výchozími body pro získání dalších informací jsou webové stránky na dspace.org, dokumentace distribuovaná spolu se systémem a DSpace Wiki.

Příklady:

Institucionální repozitář: ORBi

Digitální knihovna: DML.CZ

Repozitář vysokoškolských prací: MIT Theses

Záleží především na tom, co od systému DSpace očekáváte.

V zásadě je systém DSpace vhodný pro získávání, uchovávání a zpřístupňování dokumentů textové povahy, avšak lze jej přizpůsobit i pro manipulaci jiných typů dokumentů.

Výhodou systému DSpace je jeho univerzálnost a poměrně jednoduchá a rychlá instalace. Tato výhoda vynikne v porovnání s jinými softwary typu Fedora nebo Invenio.

Ekonomičnost rozhoduje:

Při rozhodování pro DSpace je nutno počítat s tím, že samotný software je zdarma, avšak jeho instalace, provoz a údržba vyžaduje náklady na programátora, systémového spráce a většinou knihovního správce. Na druhou stranu komerční software je sice dodáván na klíč, avšak i tento systém vyžaduje náklady na interního zaměstnance, který se o systém stará a minimálně je nutný pro zajišťění komunikace s dodavatelem.

Otázka, zda zvolit komerční či open source software, se odvíjí od množství a hloubky úprav systému podle vlastních potřeb.

Při vyšších požadavcích na úpravu systému dle specifických potřeb instituce je pak open source software (tedy DSpace) ve výhodě, neboť dodavatel komerčního softwaru takové úpravy spíše neposkytuje, případně je dodává s větší či menší ochotou, a téměř 100 % si za nadstandardní úpravy nechá extra zaplatit.

Ve prospěch DSpace rozhodně mluví jeho jednoduchost, ekonomická výhodnost provozu a správy, široká uživatelská základna, silné vývojářské zázemí z akademického prostředí.

Zde velmi záleží na míře integrace – některé věci DSpace umí/podporuje, některé méně. K dispozici je velmi dobře zdokumentované (JavaDocs) rozhraní s celou řadou metod (pro jazyk Java), které lze využívat pro psaní externích nástrojů, které mohou s DSpace spolupracovat (např. program pro generování PDF, viz PDFCoverGen na stránce se soubory). Pracnost záleží na situaci a složitosti požadované funkčnosti. Psaní kódu, který funkce přidává, je příjemnější záležitostí než změna stávajícího programového kódu DSpace (velmi netriviální a nesnadné – zejména pak pokud chcete přejít k nové verzi DSpace a přenést i veškeré vaše změny). Od verze DSpace 1.5 by již měl být k dispozici i hotový systém pro dělání pluginů, kterými půjde snadněji manipulovat s výchozí funkcionalitou DSpace.

V akademické prostředí je velmi žádoucí propojování systémů pro hodnocení a řízení výzkumu a institucionálních repozitářů.

Ze zahraničních systémů je možné zmínit projekt organizace Cineca, která propojela systém DSpace se systémem CRIS, využívajícím standardu CERIF. DSpace-CRIS je rozšířením platformy DSpace o modul pro sběr informací o výzkumu (osoby, organizační jednotky, granty, projekty aj.).

Příklad instalace HKU Scholar Hub

V českém prostředí je možná určitá integrace, resp. kooperace mezi systémem OBD a DSpace od verze 5, postavená na REST API.

Pro autentizaci uživatelů umí systém DSpace použít např. LDAP, Shibboleth.

V rozhodnutí jednoznačně pomůže analýza potřeb a definování požadavků, která má systém splňovat.

Otázky k systému DSpace a jeho možnostem můžete zasílat na e-mail: krejcir@ics.muni.cz, případně prostřednictvím konference dspace.cz.

Rádi poradíme.

Samotná správa nijak neupravovaného DSpace (bez zásahů do programového kódu) je pro průměrně zdatného správce (znalost UN*X prostředí, zkušenosti s nastavením www serveru Tomcat, správa databázového stroje apod.) rutinní záležitostí.

Bude doplněno.

Bude dopněno.

Bude doplněno.

Dublin Core - jednoduchý metadatový standard pro popis ukládaných záznamů a souborů, DSpace zvládne také další standardy

OAI-PMH - protokol pro interoperabilitu s jinými systémy, pro sklízení uložených záznamů jinými systémy, agregátory apod.

Handle - systém generování persistentního identifikátoru ukládaných záznamů

Bude doplněno.